19. kapitola - Ahoj tati

16. dubna 2011 v 19:25 | Lili |  Osud neexistuje
Tak po delší době jste se dočkali další kapitoly. Je spíše taková shrnující, aby se po té pauze dalo v ději lépe orientovat ;-)


Jak Viki slíbila, tak také udělala. Po nudné sedmé hodiny jsme se společně vyplížily do naší tajné jeskyně s lahví medoviny a rozhodly se užít dnešní odpoledne. Nejdříve nás napadlo říct i klukům, ale nakonec jsme usoudily, že žádní kluci, jen my dvě. Čehož využila Viktorka a rozhodla se mi konečně říct, proč se vlastně chtěla opít.
"Tak Scorpius mě pozval na obyčejné rande, kde jsme se přemístili do mudlovské restaurace uprostřed Londýna." Když si všimla mého překvapeného výrazu, dodala. "On objevil místo, kudy se dá ze Zapovězeného lesa přemístit pryč, což je pro nás výrazně snazší než se schovávat na Astronomické věži. Na stole byly zapálené svíčky, rudé růže, no prostě typická romantická večeře," řekla a vyplázla jazyk. No jo, Vik a romantické rande. "Ale to jsem přežila. Nakonec se mu to i povedlo. Tak jsme si povídali, nejen to a on mi pak prozradil, že se koná nějaký ples Smrtijedů. Nejdříve mě napadlo, že mě chce pozvat, ale on prý pozval někoho ze Zmijozelu." Když to dořekla, dělalo mi docela problém se nerozesmát. Obě už jsme byly přiopilé a v takové nostalgické náladě jsme strávily celý zbytek odpoledne. Nakonec jsme ani nevyvedly žádnou další hloupost a jen si užívaly spolu, bez kluků a ke Scorpiusovi jsme se už ani nevracely.
O víkendu jsem znovu zavítala do bradavické knihovny, tentokrát však sama a začala jsem zjišťovat a dávat dohromady všechny souvislosti. Poprvé, když jsem omdlela, vrátila jsem se v čase, tam kdy táta chodil do školy, přičemž jsem objevila knihu s názvem Nejmocnější kouzelnické rody historie, což není nic nenormálního, až na to, že si zrovna Sirius četl o Voldemortovi a nějaké Jessice, kterou nikdo nezná a nic o ní neví. To by zase tak nevadilo, ale díky tomuhle jsem přišla na to, že Siriuse a Voldemorta něco spojuje. A nejspíš to byla právě ona Jessica, dcera Pána zla a holka, se kterou Sirius chodil. Později jsem ji dokonce i osobně viděla při hodině rodinné výchovy, kde přednášela o černé magii a pak u Brumbála v kabinetu.
Po druhé, když jsem se vrátila v čase, viděla jsem nějaké mimino, které hlídal Lupin a kterému se povedlo ve vzduchu pouhým pohledem zapálit mouchu. Pak přišel na návštěvu pro mě neznámý Daniel (to později uklouzlo Brumbálovi), kterého však o chvíli později zabili Smrtijedi před mýma očima. A já stejně nemohla nic dělat. V tomhle "snu" však bylo také něco divného - těsně před tím, než jsem se vrátila zpět do reality, uviděla jsem na krbové římse fotku kluka a holky, která byla skoro jako mé dvojče.
A v posledním snu jsem se přenesla do Švýcarska, rovnou do sídla ministra kouzel, který byl na pokraji zhroucení. Pořád řešil něco o svých synech, které údajně zabil Voldemort a také to, kdo se stane jeho nástupcem. A zase, aby toho nebylo málo, přišla jsem na to, že se to stalo ve stejném roce, v jakém jsem se narodila.
Když jsem si to všechno znovu přehrála v hlavě a dala vše dohromady, připadala jsem si ještě zmateněji. Jen vím, že Lupin musel mít něco společného se zavražděnými potomky ministra kouzel a že táta chodil s dcerou Pána zla. Teoreticky by to spolu mělo nějak souviset, ale já nemohla nic objevit. Tedy pár nápadů jsem měla, ale všechno byly čiré, nepodložené spekulace. Proto jsem se rozhodla napsat tátovi dopis, jak mi tenkrát radil Brumbál. Po nějaké době škrtání a přepisování jsem skončila na stručné verzi, která zněla nějak takhle:
Ahoj Tatí,
potřebuji poradit, co všechno víš o Jessice Raddleové.
Brumbál mi radil, že ty bys mi mohl povědět víc.
Papa Lili

O Evě a Adamovi jsem se ani nezmiňovala a šla radši hledat do, mnou zrovna teď oblíbené, knihovny, kde však byly obyčejné články o jejich smrti, narození a dalších důležitějších událostí. Až na jeden, jehož titulek hlásal Svatba obyčejné anglické holky a nástupce Švýcarského ministra. Ano či ne? A pod ním byla ta samá fotka, kterou jsem viděla na římse v domě, do kterého jsem se dostala ve svém posledním snu. Ale i přes zajímavý název jsem se nedozvěděla nic nového ani zajímavého, co bych mohla využít ke svému pátrání, proto jsem se rozhodla počkat na odpověď od Siriuse. Mezitím mě napadlo, že bych si mohla zkrátit čas s Jamesem.
Jelikož už ani jeden z nás nevěděl, na jaká zajímavá a nová místa chodit na rande, rozhodli jsme se spolu jít znovu do jeskyně za vodopádem, o které téměř nikdo nevěděl. Nejdříve jsme si povídali, ale u toho jsme nezůstali dlouho. Pak mě začal líbat, ze začátku jemně a romanticky, pak však začal přidávat na intenzitě a my se rozhodli dokončit to, co jsme minule nestihli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wiik wiik | 16. dubna 2011 v 19:34 | Reagovat

Aaa jak romantické :D chudák lili já bych se v těch událostích nevyznala :D a protože tahle kapitola byla veeelmi krátka (uražený smajlík) tak komentář bude taky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama